2. kapitola

29. května 2014 v 19:27 | Eleanor |  Anděl smrti
Nový díl už navazuje na to, co bude doprovázet v dalších částí. Tenhle díl je opět jen myšlenkový servis Azry, ale v tom dalším se už bude jednat o něco jiného. ;)




Za chvíly vyjde slunce a já se budu muset víc schovávat aby mne nikdo nezahlédl.
Ležela jsem bezmyšlenkově v trávě. Mé na uhel černé křídla se leskla s dopadem kapek deště, které smáčely mé černé vlasy. Má bledá pokožka nyní byla ještě bledší.
Můj vztek mě teď opustil a mě pohltila vlna klidu. Na malou chvíly se mi dostavil pocit viny, kvůli smrti té skupinky lidí, ale vytratil se tak rychle, jak se přiřítil. Neměla jsem náladu na takové myšlenky, potom by mě opět přemohla rozrušenost. A navíc... jsem bytost, která se nemusí ospravedlňovat. Je těžké žít navěky sám, v zatracení, proto o to snažší je se o nic nestarat. Nemůžu a ani nechci. Je to lepší.
Najednou jakoby mi někdo na hřbet ruky vyríval ocelovým drátem. Bolest to byla nepředvídatelná. Ale já už ji nevnímala tolik, jak by se mělo. Tuto bolest jsem pociťovala víckrát, než bylo možné. Lidé často říkají, že bolest fyzická není tak hrozná, jako ta když tě něco trápí duševně. Mýlí se. Říkají to jen proto, že doopravdy nezažili skutečnou bolest. Já musím věčně něčemu podstupovat, aby ti další mohli potom trpět též. Oběť za oběť.
Význam, proč se mi tohle děje je prostý, přišel čas na zkoušku vyvoleného. Na kůži mi nadskočilo černé tetování, který nesl název s jménem 'Colin Grossman, Street Houston 5100, Střední škola Lorence, Louisana'. Takže to je středoškolák.... to se dalo čekat. Kdyby jen věděl, co ho čeká. Tetování hlásá toho vyvoleného, je to signál, že na mě čeká duše, kterou budu zkoušet. Hříšník, jenž dostane částečně šanci, která ho uvede do toho špatného rozpoložení. Neměnim dobré lidi, já jen zkouším ty zkažený a prohnivé, kteří už dávno mají napsaný svůj osud. Říkejme tomu zkouška před popravou, která se stejně uskuteční. Puberťáci bývají většinou ti největší, co zhřeší, a ne jednou. Jsou to tvorové, které jsou stále ve vývoji, nevědí komu mají věřit, co dělat, nebo jak to dělat. Jejich smysly a charakteristika se stále mění... jsou pořád "v pohybu". Když jsem byla puberťákem já, tohle všechno jsem pociťovala také, avšak... nikdy jsem nepáchala hříchy, když nepočítáme ten jeden, který se stal rozsudkem všeho.
Slunce vyšlo, tma zašla, kterou vystřídalo svítání. Byl čas.
"Mutatio" šeptla jsem a já začala cítit, jak se má křídla vytrácí, vlasy se splétají do velkého hustého copu, a mé tělo bylo pokryté moderním lidským oděvem.
Co se to děje? Říkejme tomu zázrak, i když to je to poslední, co by mne dostihlo. Lépe řečeno, je to mé krytí, před tím, aby mne lidé neodhalili. Vypadám teď jako člověk, ale člověkem už dávno nejsem.
Vykročila jsem vpřed a zamířila ze zhřibova cestou, která vedla do centra města. Už mám svého hříšníka a informace, mám krytí... teď už ho jen poznat, a potom... potom už i on budu litovat tak, jako já lituji teď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 22. června 2014 v 12:33 | Reagovat

Wow, super! :D Tak tohle se mi líbí! :D Víš, co mě ale zajímá? Odkud dostává Azra pokyny, koho má zabít políbením... Snad se to ještě dozvím. :) každopádně - super kapitolka a já jdu zase na další :D

2 Eleanor Eleanor | E-mail | 22. června 2014 v 14:40 | Reagovat

[1]: Tak ono to tetování jí vlastně říká, koho má zabít :D určitě jsi to nepochopila, a já se ti nedivim :D jinak díky:)

3 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 22. června 2014 v 14:43 | Reagovat

[2]: To jo, to jsem pochopila. :D Spíš... jako kdo rozhoduje o tom, koho má zabít? Jak se tam to tetování objeví, chápeš :D Co je ta vyšší moc, která vybere vyvoleného :D

4 Eleanor Eleanor | E-mail | 23. června 2014 v 17:20 | Reagovat

Jo takhle.. no, tak ona neví proč a co, jak .. :D ale myslím, že bych to mohla zkusit nějak vysvětlit.;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama