6. kapitola - Sophie (1/2)

29. června 2014 v 12:54 | Eleanor |  Sophie
Je tu neděle a s ní nová kapitola. Nejspíš to vypadá na lovestory, i když jsem měla v plánu něco jiného... ale i tak mi to vyhovuje. Moje první lovestory. :D



"Sophie, už přistáváme," šťouchla do ní Marissa, aby kamarádku probudila. Potom, co se seznámila s malou Violette a jejím otcem, si ani neuvědomovala, že je v Paříži, ve městě mody, daleko daleko od domova, může být volná a chovat se zas jinak, než jak se chová když je v blízkosti s otcem.
Když pak dorazila za kamarády, už moc času opravdu neměla. Dokonce si ani nemohla pořádně nic koupit. Koupila si jen jedny šaty, které ji ani pořádně neoslnily. Zkrátka.. nic ji nebavilo. Myslela jen na ty dva, které sotva zná.
"Sophie!" křikl po ní teď už i Liem, když si všiml, že Sophie nereaguje.
"Hm..." otevřela potom oči a rozhlédla se kolem s tázavým pohledem.
"Už jsme tady," prohodil Liem a vstal s kývnutím na holky, ať jdou hned za ním.
Nejdříve se zvedla Sophie, která seděla nakraji, a poté ji následovala i Marissa, která si rovnala rozcuchané vlasy a něco si při tom mumlala.
***
"Dneska přijede Morgan z Německa a zůstane ve městě celkem dlouho," prolomil ticho Liem, když jeli v jeho autě, aby se vrátili opět domů.
V tom mžiku se Sophii zatočila hlava. Morgan... má se sním líp poznat, tak to chce přece její táta. Úplně na to zapoměla. Nejraději by zůstala v Paříži a začala nanovo. Tohle věčné předstírání ji už unavuje. A nebo že by v tom bylo ještě něco víc? Něco, nebo někdo, proč chtěla ve Francii zůstat?
"Pamatujete jak jsme si s ním jako malí hráli? Já, Sophie, ty a on. Morgan byl vždycky zbláznění do Soph," začala Marissa. Sophii se z toho začala ještě tížit v břiše. Neřekla nic, co by ji překvapilo. Tohle ona dobře věděla od pradávna, a to právě nechtěla aby se v toho stalo něco víc. Teď kdy určitě bude muset sdílet s ním nějaký čas. Nevěděla proč k němu byla vždycky tak odměřená. Jako malá si s ním rozuměla, ale jakmile se jí ve 12-ti přiznal, úplně se ji zprotivil. Jako by jí to bylo nepříjmé. A přitom - kolik holek by ji to závidělo. Morgan byl pohledný, chytrý, vtipný a hlavně byl i oblíbený u otce.
Když si všimli, že Sophie na to nějak nereaguje, radči přestali, jelikož moc dobře věděli, jak tohle vždycky končí, když je jejich kamarádka očividně podráždněná.
"Chceš abychom šli k tobě?" zeptala se potom Marissa, když Liem zastavil před jejím domem.
"Chci se trochu prospat, ale přijďte odpoledne," odsekla a zamířila rovnou v domovním dveřím. Naposledy jim ještě zamávala a odemkla klíčem dveře.
Vešla dovnitř a oddychla si. Nikdo nebyl doma.
Vyzula si svoje boty na vysokém podpadku a zamířila do svého pokoje.
Lehla si na postel a úplně vypla mozek. Vůbec na nic nemyslela, nic nevnímala... když v tom potom nemohla přeslechnout... to hluboké zvonění na jejich dveře.
Rychle se zvedla a nepřítomně zamířila do vstupní haly. Ani se nekoukla do kukátka, jako by to normálně udělala a silně otevřela. A tam stál...
S hnědě oříškovými vlasy spadajíc mu do tváře, s širokým úsměvem a výraznými zelenými oči.
"Ahoj Soph,"
"Morgane,"
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ginny123 Ginny123 | 29. června 2014 v 13:09 | Reagovat

Wow,opět úžasná kapitola :)

2 Eleanor Eleanor | E-mail | 29. června 2014 v 14:38 | Reagovat

[1]: Díky Ginn:))

3 Tess Tess | Web | 29. června 2014 v 19:05 | Reagovat

Krása, El. Opravdu. Jsem zvědavá jak to dopadne, ale raději bych byla kdyby s ním nebyla. Aby byla s Nikolasem a malou Violette. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama