NM - 3.kapitola

1. června 2014 v 14:56 | Eleanor |  Unpredictable Molly
Takže "nový" díl... snažím se dát aspoň tak 2 kapitoly do jedné, abych potom už rovnou mohla přidávat opravdu nové kapitoly. Ale jak jsem řekla - jsou vylepšený. :D



"Když už jsme tady jenom my dva, mohla bys mi pomoct s překvapením na narozeniny Cary... tedy tvé mámy," promluvil jako první Eric, když se potom posadil na gauč v obýváku. Přitom jak Eric vyslovil tu větu, jsem se zadrhla na třech slovech - 'jenom my dva', to další jsem si ani moc neuvědomovala, a ani jsem nevěděla, že má máma teď nějak narozeniny. Zasnila jsem se do jeho modrých očí a uvědomila si, že ho ignoruji.
"Ehm...em..jo, to by byl skvělý nápad," vykoktla jsem po chvilce.
"Tak to je super. Mohli bysme naplánovat nějakou akci. Cara má ráda opery, mohli bychom tam s ní jít a potom...."
"Ericu, kolik ti je? Vím že jsem se už ptala.." přerušila jsem ho.
"...ale nedostala jsi odpověď. Je mi 28" odpověděl s úsměvem.
"Promiň, že jsem tě vyrušila, já -" chtěla jsem říct, ale v ten okamžik domů vstoupila máma a můj rozhovor s ním zničila.
"Rád jsem si s tebou popovídal, takže jsme domluvený?" ptal se mě potom potichu. Pomalu jsem přikývla.
***
Dorazila jsem na tu párty, kde jsem nikde nemohla najít Klaudii, nebo Dominica. Na každým rohu bazénu byli lidi ze školy, kteří se bavili s nějakýma cizíma lidma. Bazén byl velký, stejně tak zahrada na které stál. Prohledala jsem každý kout, ale nikde ani Klaudia, ani můj bejvalej.
"Jsem ráda, že jste přišli lidi, všichny vás tu vítám," najednou zaznělo spoza všech těch lidí neznámý hlas, který jsem už jednou slyšela. Když jsem se otočila, šla tam ta Larissa s Dominicem a Klaudií. Nevěřila jsem vlastním očím!
Takže co? Ta Larissa si klidně vezme mýho kluka, a teďkon ještě ke všemu si omotá kolem prstu moji jedinou kamarádku?
"Co to děláš Kladie?!" řekla jsem směrem k mojí zrádné kamarádce a nekoukla se na Dominica, ani na tu ohavnou holku, která mě provokovala furt a furt a důvod proč, pořád nepřicházel, což mě dohánělo k šílenství.
"Já jsem jenom chtěla pomoct tvojí s.."
"Je tu semnou, jestli ti to vadí, můžeš jít," přerušila mě zase ona. Koukla se na mě a potom se koukla na Dominica, jako by chtěla naznačit, že je celý její. Klaudia měla skloněnou hlavu a celá rudla. Dominic tam stál jako by chtěl něco říct, ale neudělal to, tak jsem to udělala já: "Co? Co si o sobě myslíš? Myslíš si, že když začneš chodit s Dominicem, tak mi můžeš ovládnout i kamarádku?" řekla jsem rychle se spomaleným tempem na slovo 'kamarádka', při kterým jsem se zadrhla pohledem na Klaudiu.
"Ovládnout kamarádku?" řekla a začala se smát, jako by jí její vlastní vtípek kdoví jak pobavil.
"Tak jak mi vysvětlíš to, jak odzačátku co jsi mě viděla mi děláš jenom samý naschvály? Baví tě to, dělat rozbroje mezi ostatními, to jsi tak zoufalá?" řekla jsem s opovržením, což jí zdřejmě pobouřilo natolik, když jsem jí její zvonitý smích srazila k vážnému pohledu.
"Měla bys odejít. Hned." křikla po mě.
"Nemysli si, že mě dostaneš. Nikdy se nestanu jednou z těch, která ti imaginárně líbe nohy. Mě nezastrašíš, ať si kdo jsi." Řekla jsem jí ještě s větším pohrdáním, a potom jsem věnovala Dominicovi i Klaudii jeden z mých pohrdavých pohledů, a rázem jsem se ocitla ve tmě na pěšní cestě domů...
Byla jsem pobouřená a můj vnitří hlas mi říkal, že to nemám jen tak nechat být, zatímco mi něco ve mě cosi radilo, ať toho nechám.
"Já jsem jenom chtěla pomoct tvojí s.." nemohla jsem tu větu dostat z hlavy, ať jsem se snažila jakkoliv. Co to mělo znamenat? A opět jakoby kouzlem jsem měla v hlavě pořádný zmatek, tolik otázek, ale odpovědi a důvody se mi stranili tak, jak to momentálně dělá Klaudia a Dominic...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama