6. kapitola - Sophie (2/2)

3. července 2014 v 14:30 | Eleanor |  Sophie
Takže, vzhledem k tomu, že je čtvrtek, dodávám 2.část šesté kapitolky. Naše lovestory ještě více prohloubí. No nic, přeji pěkné čtení.:)


V minulé části jste se dočetli:

Rychle se zvedla a nepřítomně zamířila do vstupní haly. Ani se nekoukla do kukátka, jako by to normálně udělala a silně otevřela. A tam stál...
S hnědě oříškovými vlasy spadajíc mu do tváře, s širokým úsměvem a výraznými zelenými oči.
"Ahoj Soph,"
"Morgane,"
---
"Morgane," zopakovala ještě jednou jeho jméno, a němě na něm vysela očima. Od té doby se hodně změnilo.. on se změnil. Když si potom uvědomila, že ho ignoruje, mírně se podrbala na zátylku a jakoby se probudila z tranzu.
"Co tu děláš?" odsekla po chvilce.
"Měl jsem přiletět až večer, ale na poslední chvíly jsem si to rozmyslel... chtěl jsem tě ještě předem vidět," odpověděl a milým pohledem jí sledoval s úsměvem.
"Em.. nechceš jít dovnitř?" Nevěděla co jiného říct. Jako by nečekala na odpověď a ustoupila ode dveří, aby mohl vstoupit.
"To bych moc rád," hlesl a poté vstoupil do domu.
Sophie pořád nevěděla, co má dělat, jak reagovat, nebo jak s ním navázat konverzaci.
"Nedáš si něco k pití? Voda, čaj, kafe..víno?" zeptala se potom, co se oba posadili na pohovku v obývacím pokoji, a upřeně na sebe civěli.
"Ne, to je dobrý, díky," odpověděl a pořád hleděl na Sophii, jako by čekal, že z ní každou chvilku něco vyleze. Sophie se potom koukla na svoje oblečení... trochu se styděla, jelikož byla celkem unavená a zamyšlená ve letadle, kde si dopřála pohodlí a nedbala moc na vzhled. Poté co skočila do postele si taky rozcuchala vlasy. Moc si z toho ale těžkou hlavu nedělala.
"Slyšel jsem, že teď s Marissou a Liemem budete maturovat," nadhodil Morgan a konečně od ní zpustil své oči a pohled teď věnoval na jasnou oblohu z okna.
"Jasný, už bylo načase," odpověděla mu a věnovala mu mírný úsměv.
"A jak bylo v Německu?" zeptala se teď na oplátku ona jeho a zahleděla se mu do zelených očí.
"Fajn... lidi tam jsou milí, práce tam byla dost, ale já se musel vrátit na nějaký čas domů,"
"Pochopitelně," odsekla a mírně se zasmála.
"No, myslím že bych už měl jít, musím ještě něco zařídit.." A pomalu se začal zvedat, to už byla i Sophie na nohách, která jen mírně přikývla.
"Byl bych moc rád, kdybys zítra večer přišla s tátou na mou ..no, matka pořádá nějaký přivítací večerek, tak jestli bys chtěla -"
"Příjdem," ujistila ho a věnovala mu ještě jeden úsměv. Dneska už byla dost večerpaná.
"Dobře, rád jsem tě viděl,"
"Já tebe taky," odpověděla mu upřímně. Poprvý v životě se s ním dalo normálně mluvit, pomyslela si.
Když potom odpádil pryč, zamířila rovnou do pokoje, a ještě ho z okna sledovala jak se ve svým autě vzdaluje. Po nějaké chvilce viděla další přijíýdějící auto...svého otce.
Už už se chystala za ním jít, ale byla moc vyčerpaná a další rozhovor by už nezvládla. Ke všemu, kdyby s ním měla probírat tu ženskou.
Zavřela si dveře, a zalehla.
Přemýšlela nad tím, jaký rozruch dělala z toho, když jí otec oznámil, že chce aby si vzala Morgana, který je 7 let starší. Teď uvažovala, co ji jen přimělo, myslet na toho Nikolase, otce malé Violette, které je určitě ještě starší. V životě by ji nenapadlo, že se jí v jejím milostném životě objeví zrovna starší muži.
Nechtěla teď nad ničím přemýšlet. Jakmile vstoupil do jejího pokoje Monrose, okamžitě zavřela oči. Po chvilce už ani nemusela předstírat spánek, jelikož opravdu snila.
Celá v bílém stojí před zrcadlem a Marissa s Liemem okolo ní jí upravují účes a připravují jí. Po chvilce se všichni tři odebírají dolů na zahradu, kde na ní čeká před svatebním oltářem Morgan. Pomalu se přibližuje za ním, a v halvě jí zní dívčí hlásek... "Vrať se nám, Sophie,".... Hlásek byl stále intenzivnější. Otočila se za sebe a zastavila. Spatřila tam malou Violette, které se drží za ruku svého táty, Nikolase. Všichni hosté začali tleskat a smát se, Morgan netrpělivě čeká u oltáře a sleduje hodinky na své pravé ruce.
"Pojď s námi," říká ji Nikolas. Najednou jí v uších znějí všemožné zvuky.. chytne se za uši a rozeběhne se pryč...běží, a běží, běží...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ginny123 Ginny123 | 3. července 2014 v 15:21 | Reagovat

Wow, tak to bylo hodně zajímavé :)

2 Teteyza12 Teteyza12 | Web | 6. července 2014 v 9:13 | Reagovat

Wow, kámo. Tak to bylo hustý. :D Ten sen, jak tě to napadlo? To je dokonalý. :D

3 El El | E-mail | 14. července 2014 v 11:44 | Reagovat

Dík, baby :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama