2. kapitola - "Ovládej se"

1. srpna 2014 v 12:50 | Eleanor |  Magické pouto
Přináším druhou kapitolu mé nové kapitolové povídky Magické pouto. Nebudu u toho mít zbytečné keci.. Příjemné počtení.:)


"Už bychom měly jít, Mayo. Zachvíly začíná hodina," naříkala Lilith, která pochodovala po bytu a hledala svoji brašnu do školy, zatímco Maya ještě ležela v posteli.
Když se jí Maya neozývala, Lilith kouzlem strhla její peřinu na zem.
"Už jdu," zamumlala Maya a pomalu se opravdu zvedla, protáhla se a zývla.
"Postěš si, máme už jen necelých 10 minut," hlesla její starší sestra, která už byla přichystaná.
"To není žádný problém, když jsme čarodějky," prohodila Maya a jakoby lusknutím prstu už na sobě měla ryflové džíny, lesklý top, koženou bundu a tašku na rameno. Lilith jen pokývala hlavou a prohodila oči vsloup.
"Můžeme?" zareagovala Maya automaticky a usmála se.
"Ať už jsme tam," vyhrkla Lilith a šla blíže ke své sestře. "Víš, že to není dobrý nápad, že ne?" dodala ještě.
"Jestli to chceš stihnout včas, tak zklapni a pomož mi," šťouchla Maya Lilith do žeber a chytly se za ruce.
"Move Suspendisse conclavi," pošeptaly obě naráz. Najednou se za nimi vzedmul fialovo-zelený kouř, který vypadal jako mlha. A rázem byly z jejich bytu titam a ocitly se v nějakém malém prostorném koutku.
"Au! To byla moje noha," vykřikla Lilith.
"Nedělej tolik povyku, za chvíly nám začíná hodina, počkáme až zazvoní a potom vylezeme z téhle díry rovnou do třídy," řekla Maya a obě najednou ztichly.
Poté, co jim zazněl v uších zvonění školního zvonku, nenápadně se odebraly do třídy, kde už všichni stáli a čekali na pokyn přicházejícího učitele, aby se usadili.
"Jak já nesnáším střední," zamumlala Maya a posadila se do předposlední lavice společně se sestrou naproti.
Do třídy vstoupil učitel, to i oni dvě se postavili, a potom s ostatními se téže usadili.
Právě měli hodinu dějepisu, na které vždycky probíraly útržky a nejrůznější detaily z 2. světové války, ale nyní si pro ně profesor připravil něco, co je přinejmenším překvapilo. Brali totiž čarodějnictví v nejnovější době, a jako by to nebylo málo, probíraly historii čarodějů v tomhle městě.
"Jak všichni určitě víte, čarodějky a čarodějové vždycky kladli velký důraz na to, aby jejich identita, nebyla prozrazena. Ale časem jim už bylo jedno, jak to s nimi bude. Uctívají ďábla, za svého pána, kterému odevzdávají život. Upálení pro ně bylo něco jako vykoupení," vyprávěl profesor.
Na Lilith bylo znát, že poslouchat to, pro ní není lehké, ale dělala, že jí je to fuk, podobně jako u zbytku třídy. Ale komu to fuk určitě nebylo, tak Maye. Na židli se vrtěla, jako vzteklý had a snažila se na sebe tolik neupozorňovat. Když potom.. se přihlásila a čekala, až si ji profesor všimne.
"Ano, slečno Dumontová?" "Promiňte, pane Rhodesi, ale jak můžete vědět, že čarodějky a čarodějové uctívali ďábla za svého pána? Copak se někdy prokázalo, že by praktikovali černou magii proti lidem?" zeptala se poněkud poklidným hlasem Maya. Lilith se na svou sestru jen s obavami v očích podívala, věděla, že duševně klidná rozhodně není, jak se zdála být navenek. Věděla, že pokud v tom bude profesor dál pokračovat, Maya bude nervoznější a poví něco, co by je mohlo přinejmenším podezřívat.
"Slečno Dumontová, kolik toho já vím o praktikování černé magie a čarodějkách, nemáte ani páru. A jinak, ano.. čarodějky opravdu používali černou magie ještě předtím, než jste se vy dokázala narodit. Kdysi tu s nimi byla něco jako válka, čarodějové byli nepříčetní, snažili jsme se jim pomoct, ale -"
"Pomoct tím, že je lidi upálili na veřejnosti, a ještě na ně obyvatelé civěli jako na nějakou divokou zvěř? Nemyslím si, že by tohlo byla známka pomoci. A -"
"To by stačilo, slečno Dumontová! Ještě slovo a zůstanete po škole," zareagoval profesor, kterého Maya přeřušila. Lilith věděla, že si to Maya nenechá jen tak líbit a ještě řekne něco, co by normálně neřekla. Proto, musela něco udělat.
"Pane profesore -" chtěla opět Maya něco říct, profesor se nahněvaně otočil. Když v tom najednou, si Maya odkašlala a zmlkla.
"Ano, slečno?" otázal se trochu nepříjemně.
"Nic," zareagovala a nasadila nechápavý pohled, a potom se koukla na svou sestru s pohledem, který se ptal co jsi udělala? , ta ale jen pokývla rameny, položila si hlavu na stůl a snažila se nevnímat profesorovi lži, které už opět vykládal.

***
"Proč jsi mi to udělala?" zeptala se nahněvaně Maya Lilith na chodbě, poté co skončila hodina.
"Udělala co?" odpověděla otázkou Lilith.
"No, ty víš co.. Jak jsi to udělala?"
"Četla jsem to ještě včera v máminých Griomoáru, když jsem dočítala lektvary. Máma tohle vždycky použila na tátu, když se hádal s babičkou," odpověděla ji Lilith.
"Nemělas to dělat, já bych mu řekla, co -" snažila se něco Maya říct, ale sestra ji přerušila.
"To jsi chtěla, aby někdo přišel na to, kdo jsme? Víš, že on o nás ví hodně, tohle nesmíš dělat," řekla ji rázně.
"Tobě je jedno jak o nás mluví, jak o nějaké verbeši?" naříkala vztekle Maya.
"Neupozorňuj tolik na sebe, začnou si všímat," odpověděla ji nepřítomně.
"Mě už je to jedno!" křikla Maya.
"Ovládej se přece,"
"Už mě to nebaví, jak na to všechno jsme sami," vyhrkla Maya.
"Nejste na to sami, věřte mi. Vy jste dvě, ale co byste si počaly, kdybyste byla každá sama, tak jako já?" ozvalo se zpoza nich cizí ženský hlas.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ginny123 nebo Vlčí Lady Ginny123 nebo Vlčí Lady | Web | 1. srpna 2014 v 18:39 | Reagovat

Wow, opět úžasná kapitola :)
už se teším na další :)

2 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 1. srpna 2014 v 22:09 | Reagovat

[1]: Díky.:) Opět zítra, možná.

3 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 3. srpna 2014 v 10:37 | Reagovat

Ahoj, asi před měsícem jsi mi psala na blog, že bych jsi chtěla spřátelit.. byla jsem teď sice neaktivní, ale vracím se zpátky, tak jestli to stále platí, tak si tě mezi Followers ráda přidám. :)

4 Eleanor Eleanor | E-mail | 3. srpna 2014 v 11:34 | Reagovat

[3]: Ahoj. :-) Jasně, budu ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama