Dívka z jiného světa (2/2)

21. září 2014 v 12:54 | Eleanor |  Jednorázové
Takže po týdnu jsem sepsala 2. část týhle jednorázovky.:D Nevím no, jestli je to moc ukvapený závěr, ale já si nestěžuju... v rámci možností. :D No, uvidíte sami.;)



"Jaké to asi je, žít s lidmi? Ve světě lidí?" vyptávala se, již s uzdravenou nohou Lauren, své kamarádky Olivie, když kráčely nocí po lese.
"Nevím jaké to je a ani bych nechtěla. Nikdo z nás neví, jaké to je," odpověděla Olivie a zatočila se se svými šaty a rázem se rozesmála.
"Copak, Lauren? Snad se ti nezachtělo pobývat s těmi lidmi," pobídla jí, když si všimla jejího ustaraného pohledu.
"Neplácej hlouposti," vyhrkla a potom se pohotově přidala ke skotačení ke kamarádce. I když sama nevěděla, co doopravdy chce.
Poté, co se obě vrátily do Doupěte, ulehnout do postele, nemohla mladičká víla Lauren oči zamhouřit. Pořád se převracela a před očima měla obličej toho lidského prince, s modrými oči, které se jí propalovaly do těch jejích.
Posléze se rozhodla vstát. Věděla, že ještě neusne. Vydala se proto na své oblíbené místo.

***

Dorazila do vodní tůňky v jeskyni poblíž Doupěte. Sedla si na velký balvan a ponořila své bosé nohy do tyrkysově zbarvené vody, do které se zadívala. Okamžitě v nich našla odraz prince Alessia. Vzdychla a zamumlala: "Kéžbych mohla aspoň ještě jednou vidět jeho tvář naživo a slyšet jeho hlas,"
"To by sis opravdu přála?" zazněl ji najednou zpoza jejích ramen cizí ženský hlas.
Škubla sebou a zběsile se otočila.
"Co kdybych ti řekla, že by to šlo?"
"Co jsi zač?" vyjekla a pohotově si stoupla.
"To co ty, akorát s lepšími schopnostmi,"
"A ty bys mi to mohla umožnit?" zpochyněla Lauren.
Co to dořekla, očividně starší víla s nachově fialovými vlasy k ní přistoupila blíž a odvětila: "Mohla bych tě změnit v člověka."
"Co to povídáš? To je přece nemožné," odsekla Lauren a odtáhla se dál.
"Ale není, mohla bych tě změnit v člověka," řekla ledabyla nenuceně víla s broskvovými očmi.
"Co jsi zač? A proč mi to říkáš?"
"Jsem napůl víla a napůl čarodějka. Jsem ta, která dohlíží na rovnováhu mezi lidským a vílím světem.. " představila se konečně.
"Tak to ti asi moc nejde, když mě viděl ten lidský princ. A cožpak mě chceš takhle vyhostit?"
"Pochop, že takové chybičky se vloudí vždycky a já jsem ochotná za ně vzít takovou zodpovědnost, abych ti splnila tvé přání. Uvažuj, ty dostaneš co chceš a já tím nebudu riskovat celou vílí existence, která bude pravděpodobně narušena, až tě začně vyhledávat. A že začne, protože lidi jsou bytosti z kterých přímo srší, když se jim někdo líbí. A tebou má drahá, je přímo okouzlen. Tak nač čekat?"
Lauren se pomalu začala uklidňovat, ale nejradči by byla, kdyby nic z toho neslyšela. Proč jen nezůstala ležet v posteli?
Když mladičká víla nic nenamítala, napůl víla a napůl čarodějka ještě naposled promluvila: "Jestli si to rozmyslíš, přijď sem a třikrát zmiň mé jméno, Ennula," a potom byla fuč.

***

Celou noc se Lauren procházela venku před tůní a uvažovala nad tím, co jí Ennula vykládala. Její hlas se jí výřil až do mozku a ona nedokázala na nic jiného myslet. Potom se jí opět vybavil princův odraz a ona zamířila zpět do tůňky.
"Ennulo. Ennulo, Ennulo!" zvolala třikrát a ohlížela se kolem.
"Rozmyslela sis to?" ozval se její hlas.
Lauren mírně pokývla. "Jaká je podmínka?"
"Žádná... Inu, je tu jedna. Taková maličká, ale o tom, až..." prohodila Ennula a pohladila Lauren po vlasech, které teď nebyly tak jasné, jako před vteřinkou. Zbavila ji jasu.
Potom si ukazováčkem projala rty, které teď měla větší a výraznější. Zbavila ji jemnosti.
A naposled před ní stála Lauren oděná do lidských šatů. Zbavila jí vílí vizáže.
Pak k ní přistoupila zezadu a pošeptala jí do ucha: "Nikdy se nesmíš vrátit. Až se probudíš, zapomeneš na svůj druh. Jakoby nikdy neexistoval."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ginny123 nebo Vlčí Lady Ginny123 nebo Vlčí Lady | Web | 21. září 2014 v 13:26 | Reagovat

zajímavá druhá část :-)  :-)
Budu se těšit na další tvé povídky a samozdřejmě i na nové, které vymyslíš.

2 kaja kaja | Web | 21. září 2014 v 18:03 | Reagovat

Skvelé,veľmi dobrá poviedka škoda že mala len dve časti veľmi rada by som sa dozvedela ako by to pokračovalo a či by sa dala dokopy s tým princom,teším sa na ďalšie :-)

3 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 21. září 2014 v 18:48 | Reagovat

[1]: Díky, Ginn.;)

[2]: Děkuju. Jop, uvažovala jsem o tom. Možná, že časem sepíšu jednorázku, která bude na tohle odkazovat. :D

4 myred myred | Web | 21. září 2014 v 21:35 | Reagovat

Zajímavý konec, jenom je škoda, že to nebude pokračovat. :( Do tvých povídek se člověk vždycky tak zažere, až je škoda, že je pak konec. :)

5 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 22. září 2014 v 14:36 | Reagovat

[4]: Jé, tak to opravdu děkuju! :-)

6 Andie Andie | E-mail | Web | 22. září 2014 v 17:19 | Reagovat

bude pokračování? O:))
Pretty please :))))

7 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 22. září 2014 v 17:32 | Reagovat

[6]: You are kidding? :D Oukej, možná :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama