TDM - 1. kapitola

3. října 2014 v 15:02 | Eleanor |  The Dream Master
Konečně pátek! Mimochem, rozhodl jste se někdo číst tuhle povídku? O:)
Přidávám, jak vidíte, 1. kapitolu, která je narozdíl od Prologu vyjímečně dlouhá, takže si celkem počtete.:) Tak nějak jsem si všimla, že je to i můj první sportovní žánr, takže si nevšímejte moc těch restů, jelikož já žádnej sportovní profík nejsem.:D
A ještě jedna informace - další kapitolu Nového začátku přidám dodatečně dnes nebo zítra.


Poznámka: Děj začíná od samého počátku.. Chloe ještě neví ani za mák o svých "schopnostech", takže aby jste nebyli překvapení.
----

"Vstávej!" hulákala na plný kolo Phoebe, moje spolubydlící, která mě právě probudila.
Neotvírala jsem oči, aby si myslela, že pořád spím a tak se vzdala a odešla. Jenže naneštěstí, ji to nerozhodilo, vzala mi moji deku a tím mě dorazila.
Pohotově jsem vstala a mnula si oči před slunečními paprsky, dopadajíc do pokoje.
"Co je? Proč mě budíš i v sobotu, nezbláznila ses tak trochu?" vyhrkla jsem a vzala si polštář, který jsem na sebe položila.
"Tys zapoměla? Dneska máme trénink!" třeštila na mě udiveně uči. Když si všimla, že nechápu, dodala: "No přece ten fotbal. Konečně je tu dívčí klub a ty si to necháš ujít?"
Jen jsem neochotně opět zalehla a neodpovídala. Teď se mi nechtělo nic dělat, nejraději bych prospala celý den volna. Ale fotbal mě přece vždycky tak bavil...
"Slíbilas to," řekla svým záludným, rádoby uraženým hlasem. Poté, co jsem se na ní koukla, jsem si až teď uvědomila, že má na sobě dres, kraťasy a kopačky. Následovně jsem vstala a zamířila bez jediné hlásky do koupely. Čeká mě první trénink.

***

S vysokým culíkem a cvičebním fotbalovým úborem, jsme se s Phoebe vydaly na stadion před školou, kde se měl konat první trénink. Když jsme se prodraly až mezi ostatní na konec zástupu, zdřejmě náš, nový mladý trenér si nás všechny změřil letmým pohledem. Obvykle si moc nevšímám kluků jako ostatní holky, které je očumují jak jen se dá, ale musím říct, že v jeho jantarovo-tyrkysových očích jsem se doslova utápěla.
"Já jsem Evan Reneé, a budu váš první trenér. Jsem rád, že se přihlásilo tolik a proto předpokládám, že všechny máte s fotbalem nějaké zkušenosti," zpustil Evan a procházel kolem nás. Zaslechla jsem, jak se skupinka asi tří holek zachichotalo. Musela jsem nad tím převrátit oči vsloup.
"Jak si na tom třeba ty, Chloe?" zastavil se u mě a s pohledem na nějaký papír, se mě zeptal. Chvíly jsem na něm vysela zmateně očima a potom jsem sebevědomě promluvila: "Hrávala jsem ho s tátou a bráchami, ještě když jsem chodila na základku a střední, kde byl dívčí klub. Tady na víšce jsem se toho dočkala až v posledním ročníku -"
"Hm.. fajn," skočil mi do toho rázně a potom se ode mě přemístil k prvním houkám v zástupu.
"Co ty, Mary?" ptal se teď jedné z těch tucet typických blondýn. Tuhle jsem ale osobně opravdu nesnášela.
"Hrávala jsem ve fotbalovém mužstvu jako jediná dívka a vyhrála jsem s nimi okresní pohár," odpověděla svým přehnaně něžným hláskem.
"Dobře. Takže, teďkon se budete muset rozcvičit; to znamená rekreačně si zaběhat, překážky a trénování golů."

***

Poté co jsme doběhaly, jsme se pustily do překážek. Pořád jsem se cítila trochu unavená, ale snažila jsem se, abych nevypadala fakt pitomně a vydala ze sebe, co nejlepší výkon.
Zase jsem uslyšela to trapné zachichotání Mary a jejich kumpánek, ze kterého se mi vždycky dělalo zle. Nesnášela jsem tyhle poloretardovaný fifleny.
Ani jsem si nedokázala všimnout, že jsem dopusud dala překážky na výbornou, fakt se divím, že s tím nemám žádné potíže na to, jak dlouho jsem netrénovala. Ještě mi zbývají 3 překážky.
"Jo, Chloe, dobře," hlásal trenérův hlas, který mě podpořil.
A potom, jako bych ztratila svou rovnováhu, jsem spadla na zem... před očima jsem měla mdlo, pomalu se mi zavíraly oči...
Stála jsem uprostřed učebny chemie a popošla jsem k tabule, na kterou jsem napsala číslo 158. Bylo to jakobych se sledovala. Viděla jsem, jak jsem potom následovně odešla pryč z učebny a když jsem vylezla, neocitla jsem se na školní chodbě, ale někde venku v jarní krajině. Všechno jsem stála sledovala, jako bych sledovala samu sebe. Rozeběhla jsem se ke Jabloni a utrhla jsem z něj lístek, který mi potom odfoukl vítr. Když jsem ztratila v dáli, mé druhé já se k tomu lístku přiblížilo a vzala ho do ruky. Pečlivě jsem si ho prohlížela a pak jsem zpozorovala na něm úplně něco jiného. Pokoušej svůj dar, jak jen se dá. To tam bylo napsané... Nebo ne?
"Chloe? Chloe!" slyšela jsem Phoebenin hlas a mírně jsem otevřela oči. U mě seděl trenér, Phoebe a ostatní holky.
"Co se to stalo?" vyjekla jsem.
"Zakopla si o překážku o kterou ses následovně praštila do hlavy. Asi si nejspíš spala, bylas 20 minut nepřítomna," odpověděl trenér.
"Cože? Vždyť to byl krátký sen... tedy... To ani nebyl sen," vykoktala jsem ze sebe. Trenér se na Phoebe jen významně podíval a potom se zvednul.
"Myslím, že pro dnešek to stačilo. Příští trénink bude ve čtvrtek," hlesl k týmu.
"Ty si jdi lehnout. Phoebe postarej se o ni," řekl trenér a věnoval mi jeden káravý pohled. Strašně mě deprimovalo, že se chovají, jako bych spadla z útesu.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kaja kaja | Web | 3. října 2014 v 15:54 | Reagovat

Heh no takže tiež som rada že je konečne piatok , no ale teraz k poviedke je skvelá,táto prvá kapitola ma nadchla mám rada takéto poviedky kde sú aj nadpozemské schopnosti a k tomu futbal je celkom fajn (mám ho rada len z telky ) takže som zvedavá aké schopnosti nakoniec Chloe bude mať

2 Ginny123 Ginny123 | 3. října 2014 v 17:47 | Reagovat

Taky jsem ráda, že je pátek, už jsem se nemohla dočkat,no :-D  :-D  :-D
Jinak to vypadá zajímavě, takže jsem zvědavá na další kapitoly.

3 tessi tessi | 3. října 2014 v 23:26 | Reagovat

Na první kapitolu dobrý :). Těšim se na další;)

4 Tina Tina | Web | 4. října 2014 v 13:33 | Reagovat

Určitě budu číst, tuhle povídku, zatím to vypadá skvěle, takže sem s další kapitolou :D

5 Renaiti Renaiti | Web | 4. října 2014 v 13:36 | Reagovat

Tak to zní moc zajímavě. První kapitolka musí zaujmout a to tahle splnila na jedničku, takže se těším na další kapču a doufám, že bude už brzy! :-)...
Fotbal sice moc nemusím, ale občas se na něj podívám, takže je zajímavé číst povídku s jeho tématikou :-D...

6 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 4. října 2014 v 13:43 | Reagovat

Děkuji všem:)

[5]: Jj, ani já moc nemusím fotbal, ale řekla jsem si, že bych mohla zkusit něco nového...;) A jinak tam spíš půjde o ty sny, než o tn fotbal:D takže don't worry.

7 Perla Perla | Web | 4. října 2014 v 14:39 | Reagovat

Ahojky,
prepáč, že to píšem sem. Do affs ťa beriem. :) :-)

8 Victoria Victoria | Web | 5. října 2014 v 15:35 | Reagovat

Paráda! :-D
Vypadá to, že se tam začíná rýsovat nějaký problém. Jsem zvědavá, co se z těch snů vyklube :-).
Ta Mary vypadá pěkně zákeřně, určitě to bude potvora :-D.
Pár chybiček jsi tam měla, ale neřeším to, velká čtivost tvé povídky je smetla ze stolu :-D.

9 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 26. října 2014 v 13:25 | Reagovat

Super! :D "retardované fifleny", to mě pobavilo :D
Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Jdu na další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama