Pověst o starci, který mluvil s duchy

17. listopadu 2014 v 13:41 | Eleanor |  Jednorázové
Takže zdravím :D Už dlouho jsem nenepsala žádnou jednorázovku, tak jsem si řekla, že je na čase to změnit :D
Opět, je to něco jiného, než co píši obvykle... není to příběh.. no, něco na trošku zvláštní způsob :D můžete se s tím setkat kdykoliv :D A já popravdě, ani nevěděla, jakej název tomu dát -_- takže se nedivte, že to je tak strašně "duchaplnej" název :DD
A navíc, není to nic extra, je to krátké a ne-moc-povedené ;)


"Mami, kdo je to?"
Visel ve vzduchu vystrašený hlásek malé culíkaté předškolačky, který se rozléhal v uších každému z kolemjdoucích. Její pronikavý hlásek však neslyšel ten, proč holčička otázku vyslovila... nebo to jenom nedával znát.
"Pojď, Laro... a neukazuj na toho pána prstem," hlesla tichým hlasem matka dceři a už ji vedla pryč ze hřbitova.
Stařec s hranatým obličejem, shrbený a jen tak tak držíc těžké kovové hrábě, si nesl na svých bedrách.
Lidé, kteří se vytráceli ze hřbitova zpět k východu, míjeli postranní dům s ošoupanou střechou, do kterého kráčel stařec se svými hráběmi.
"Jak někdo může bydlet na hřbitově? Copak se ten chlap nadobro zbláznil?" divila se nahlas jedna postarší ženská svému manželovi, když si byla stoprocentně jistá, že stařec je určitě v domě.
"Co se staráš, prosimtě? Pokaždé, když jsem příjdeme, probíráš toho blbce," prohlásil nakvašeně malý baculatý chlapík a spolu se ženou odkráčel pryč.
Venku to zaskřípalo a jako přílivová voda, se z vrzacích dveří vynořil stařec, tentokrát s kbelíkem v ruce.
"Příjdou a za 5 minut odejdou, jakoby tu mrhali svůj drahonecennej čas," odfrkl si klidným hlasem stařec a došel až na pokraj hřbitova.
Zastavil se u železné zrezavělé studny, zatáhl za kohoutek pod který postavil kbelík. Když se obsah kbelíku naplnil, zástrčku uzavřel a klopýtavým krokem zamířil zpět.

***

Sedl si do ošoupaného křesla a bosé nohy si položil do kbelíka se studenou vodou. Chvíly to vypadalo, jakoby spal, ale když v domě zavál studená vítr, prudce otevřel víčka.
"Co potřebujete?" vyhrkl trochu chraplavě. Jenže nikdo neodpovídal a ani nikdo tam nebyl. K čemu to promlouval?
"Chcete abych... šel za vámi?"
V místnosti to teď bylo jako na střelnici. Vítr shazoval na zem všelicos.
"A kdo tu bude místo mě? Kdo se o to tu bude starat?"
Místo odpovědi se mu nedostálo nic, než jen, jak švihnutím kouzelnou proudku, unavujícího klidu.
Minutu dvě, mírně oddechoval a nervozně zkoumal každý kout svého příbytku.
Tohle je konec... vše se zanedlouho skončí... mluvil sám k sobě.
Než se stačil podruhé zamyslet, v krku se mu udělalo podivně nevolno, jakoby mu zaskočilo, nejprve... a potom už bojoval o to, aby se mohl zase nadechnout. Marně. Během pouhých 5-ti minut, seděl bezvládně s otevřenými oči, nedýchajíc.

A tak končí příběh, starého a věčně mrzutého starce, který strávil celý svůj život na hřbitově, ve společnosti ztracených duší, které si ho jednoho večera vzaly pod svoje bedra...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání blogerů...

Klikni :)

Komentáře

1 Tina Tina | Web | 17. listopadu 2014 v 15:40 | Reagovat

Ta jednorázovka je taková ponurá, ale při čtení mě napadlo několik otázek...těmi tě zatěžovat nebudu, ale netýkalo se to, že bych povídce nerozuměla spíš, takové ty mezi řádky. Chtěla bych vědět, proč vůbec na tom hřbitově bydlel?....celý ten konec se mi prostě líbil, když bych si to představila běhá z toho mráz po zádech ...povedlo se ti to. :-)

2 myred myred | Web | 17. listopadu 2014 v 15:40 | Reagovat

Opravdu se ti to moc povedlo. :)

3 Karamelka Karamelka | Web | 17. listopadu 2014 v 19:46 | Reagovat

to je zajímavé, škoda, že je to tak krátké, ale i tak jsi vše parádně vystihla :-) ten konec je smutný, ale je hezky napsaný ;-)

4 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 12:45 | Reagovat

[1]: Díky Tíno :D Popravdě řečeno, měla jsem takový záměr, o to tu šlo... Ale taky si trochu uvědomuju, že kdybych to víc vysvětlila, nebylo by to na škodu. ;)

[2]: díky :D

[3]: děkuju ;)

5 Thalia Thalia | 18. listopadu 2014 v 12:46 | Reagovat

Myslím že je to zaujímavé a má to dosť nečakaný a smutný koniec ;)

6 Kimmi Kimmi | Web | 18. listopadu 2014 v 17:08 | Reagovat

Taková smutná :( Ale úplně se hodí k tomu počasí venku.. Běhá mi z toho mráz po zádech. Píšeš krásně :)

7 kaja kaja | Web | 19. listopadu 2014 v 15:25 | Reagovat

Škoda že je to len jednorázovka,dokázala by som si k tomu predstaviť nejaký príbeh,zaujímalo by ma prečo na tom cintoríne býval a nakoniec to skončilo aj dosť smutne ;-)

8 Miti Miti | E-mail | Web | 28. listopadu 2014 v 23:11 | Reagovat

Dobře...super jednorázovka ;) ale já jí nepochopila, sakra, na mě se musí, jako na debil -_-

Koukám, že už sis mě vymazala z AFFS :( vím, moc se k blogu nedostávám, ale snažím se...šlo by se vrátit? :( 8-O

9 larelahachel larelahachel | Web | 3. prosince 2014 v 16:11 | Reagovat

Nádherné a mrazivé. Škoda, že je to len jednorázovka, vedela by som si k tomu predstaviť dobrú dejovú líniu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama