Vaše povídky + hlasování [Vánoční soutěž 2014]

26. prosince 2014 v 12:45 | Eleanor |  Soutěže
Takže konečně uzavírám mojí vlastně 1. Vánoční soutěž, která trvala od 10. 12. až do 25. 12.
Celkem jsem dostala 1 básníčku a 2 povídku, což se rovná 3 blogeři. Sice jsem psala, že se max. mají zapsat 4, ale přišlo by mi to nefér, kdybych to nakonec zrušila, protože ti, co mi poslali, napsali moc hezky. ;)
by: Nelly

Rozhodla jsem se, že hlasovat o výherce, budete vy. Stačí když do komentářů napíšete toho dotyčného jméno.
Povídky v c.č.


1) Básnička od Natyvilangie:

Všude sněží, všude mrzne,
Na ledu to docela klouže
Lepší je jít přes kaluže
Všechni na ně čekají
a doufají, že se dočkají
Zdobení stromečku,
to je práce, panečku!
A pečení cukroví,
"Kdy to bude hotoví?"
To se nikdo nedoví
Zase mrzne celý nos,
tak ahoj zase příští rok!


2) Povídka od Myred:

Nikdy jsem nechápala co lidi tak baví na tom, psát si s někým jenom tak po netu. Není to osobní a nevíte, kdo za tím monitorem sedí. Ale před půl rokem jsem na netu poznala jednoho kluka a hrozně mě baví si s ním psát. Už došlo i na webku a v podstatě skoro každý den si posíláme fotky, ale normální. Ano, budete si o mě myslet, že jsem neivní, ale není to tak. Už jsme se několikrát domlouvali na tom, že bychom se setkali, ale ještě na to nedošlo a teď před Vánoci už ani není čas. Ale hrozně ráda bych ho potkala naživo. Nejsem žádné malé dítě a vím co dělám. V listopadu jsem oslavila svoje 20. narozeniny.

Seděla jsem na posteli a balila dárky. Vánoce trávím s rodinou a tak už jsem pomalu balila, jelikož jsem dneska měla odjet k rodině. Zítra měl být Štědrý den. Balila jsem dárek pro svoji 15 letou sestru, ale najednou někdo dole zazvonil. Že by pošťák? Prolétlo mi hlavou. Hodila jsem na sebe svůj černý chlupatý svetr a došla ke dveřím. Otevřela jsem dveře, ale nikdo tam nebyl. Takže si ze mě zase nějaké dítě vystřelilo. Už už, jsem chtěla zavřít dveře, ale všimla jsem si, že na rohožce leží obálka. Vzala jsem ji do rukou. Na obálce nebyla známka a ani razítko, že byla na poště. Takže ji sem někdo musel donést. Zavřela jsem dveře a šla do kuchyně. Nožem jsem otevřela obálku a z ní vytáhla kartičku.
Budu na tebe čekat na náměstí u kašny, přesně v šest hodin.
X.
Skousla jsem si spodní ret. Netušila jsem, kdo by to mohl napsat. Sedla jsem si na linku a přemýšlela, jestli bych tam měla jít.

Blížilo se půl šesté a mě to nedalo. Upravila jsem se, hodila jsem na sebe kabát, nazula kozačky a vyrazila ven. Venku nebyl tak veliká zima, jak jsem si myslela a krásně sněžilo. Náměstí nebylo daleko. Za pár minut jsem tam byla. U kašny stál jenom jedna postava. Stála ke mně zády a tak jsem jí neviděla do obličeje, ale podle postavy jsem poznala, že je to kluk. Pomalu jsem se vydala k němu. Už jsem byla jen kousek od něho a najednou se otočil a já se zarazila. Byl to ON. Opravdu to byl ON. Musela jsem se štípnout, abych zjistila, že se mi to jenom nezdá. Podíval se kolem sebe a pak jeho pohled spočinul na mě. Na tváři se mu objevil úsměv a popošel ke mně.
"Ahoj." Nervózně si prohrábl vlasy ve kterých měl pár vloček.
"Ahoj." Šeptla jsem skoro neslyšně a skousla si spodní ret.
"Omlouvám se, jestli jsi čekala někoho jiného." Poškrábal se vzadu na krku.
"Já...já vlastně ani nevím, koho jsem čekala, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že by si to mohl být zrovna ty." Usmála jsem se.
"Nepůjdem se malinko projít?" Usmál se a nabídl mi rámě.
Usmála jsem se a chytla se ho.
"Ale budeš mě tady muset provést ty, protože já to tady neznám." Usmál se a pomalu jsme se rozešli.

Ten večer jsem si hrozně moc užila. Zašli jsme do kavárny a dali jsme si punč. Bála jsem se, že pokud se někdy setkáme, tak že na sebe budeme jenom tupě koukat a bude to trapné ticho, ale to jsem se mýlila. Byl moc vtipný, takže jsem se s ním hodně zasmála a pořád jsme jenom mluvili. Potom jsme se šli podívat na stromeček, který stál na náměstí a u něho jsme se vyfotili.
"Tak, kam půjdeme teď?" Podíval se na mě a usmál se.
"Nejsi zmrzlý? Napadlo mě, že bychom mohli zajít ke mně."
"Dobrý nápad." Chytil mě za ruku a propletl si se mnou prsty.

Doma jsem si sedli ke krbu a já jsem udělala čaj. Sedli jsme si na zem na deku. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a poslouchala, jak mi vyprávěl historky ze svého dětství. Všimla jsem si, že nad krbem vysí jmelí, ale já jsem ho tam nedávala. Napřímila jsem se a podívala jsem se na něho.
"Copak?" Malinko se usmál a konečky prsů přejel po mé tváři. Zadívala jsem do jeho očí. V jeho očích byl odraz poskakujících plamínků, které tančily v krbu. Skousla jsem si spodní ret.
"To ty, jsi tam dal to jmelí, je to tak?"
"Ano." Usmál se na mě a lehce se ke mně naklonil. Na chvilku jsem zaváhala, ale pak jsem ho políbila. Byl to takový váhavý polibek, ale byl náš první a i přes to, byl nádherný.


3) povídka od Thalii:

Deň sa už chýli ku koncu. Je 24.12., teda je Štedrý večer, Vianoce. Vonka duje víchor a vo vzduchu kolíše vločky ktoré ešte nestihli dopadnúť na zem. Každý kto je v tomto čase vonku neváha, a uteká sa schovať do svojho útulného domčeku a prisadnúť k štedrovečernému stolu. Každý to urobí, okrem malého dievčatká čakajúceho na želeniznečnej stanici s kufrom v ruke. Jej dlhé hnedé vlásky má stiahnuté v dvoch vrkočoch na každej strane. Jej krásne veľké hnedé oči sa upierajú na koľajnice. Okolo nej prejde pocestný chystajúci sa vykročiť domov a pýta sa jej ,,Čože tu robíš o takomto čase ? A prečo si sama ? Prečo si nejdete s rodičmi zasadnúť k štedrovečernému stolu, a oslavovať Vianoce ?" Dievčatko však neprestajne hľadí s nevinnými očami na koľajnice, a z očí sa jej začnú kotúľať slzy. ,,Tak toto je už len vychovanosť!" hovoria ľudia kráčajúci okolo, ktorým sa dievča nepozdravilo. Jedna st
ará tetka podíte okolo a dá dievčatku facku na líce. To sa pochopiteľne ešte viac rozplače, kľakne si na zem a schúli sa do kĺbka. ,,Tu máš ! Zaslúžiš si to nevychovanče jeden!" skríkne na ň. V tom začuť blížiací sa vlak. Okolo dievčatká prejde ešte jeden človek. ,,Kde máš rodičov ?" usmeje sa na ňu. Tu sa na ň pozrie a po prví raz odpovie ,,Prešiel ich vlak.." silno sa rozplače. ,,Kde bývaš?" pocestný to nevzdáva a tu sa zase dočká odpovede. ,,Nemám domov." utrie si oči od sĺz a dodá. ,,Nemám kam ísť." tu s ňou pocestný súcití. ,,A nejakú inú rodinu.. Nemáš ?" dievčatko pokýve hlavou. ,,Poď za mnou. " usmeje sa na ňu. ,,Nemôžem. Týmto sa všetko končí. "
,,Čo sa týmto končí ?" človek stále nechápe. ,,Moje trápenia." usmeje sa. ,,Už sa viac nemusím trápiť."
,,Opakujem ti. Môžeš bývať so mnou aspoň na malú chvíľu."
,,Ďakujem. Ale nie." pokrúti hlavou a človek sa divý ako môže mať také malé dievčatko tak rozumné reči. Ešte raz ju pozdraví, pohladká, a odíde od nej. Už navždy. Príde domov a všetko rozpovie žene. ,,Toto nie je pravda." pokrúti hlavou. ,,Prečo tomu neveríš ?"
,,Hovorí sa tomu príbeh o vianočnom duchovi. Dievčatku rodičov prešiel vlak, a ona sa pod neho hodila pretože už pre ňu život nemal zmysel. Stalo sa to v tento deň len iný rok. Tento príbeh koluje už niekoľko rokov po dedine a hovorí sa, že ten kto by dievčatko priviedol domov, a prinútil ale samozrejme pekne prisadnúť k stolu, mal by večne šťastie a krásne Vianoce."
Po večeri keď rozbaľovali darčeky muž videl mihnúť sa prízrak malého dievčatka pri dverách ktoré hovorilo ,,Ďakujem za všetko." a usmievalo sa.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 myred myred | Web | 26. prosince 2014 v 16:18 | Reagovat

Líbí se mi jak básnička, tak i povídka od Thalii. Já dávám hlas oboum dvoum. Pokud to teda jde. :)

PS: Prosím, soutěží v jedné soutěži. Hlasovala by jsi prosím tě pro Emily?http://prolhane-krasky-fans.blog.cz/1412/soutez-1-kolo#komentare - Pokud by jsi někdy potřebovala, taky pro tebe budu hlasovat. ;) Předem moc děkuju. :)

2 Ginny123 Ginny123 | 26. prosince 2014 v 17:14 | Reagovat

Dávám hlas povídce od myred :-)

3 Nila Nila | Web | 27. prosince 2014 v 14:27 | Reagovat

Dávám hlas rozhodně Myred! ;-) Povídka je moc krásná,líbí se mi,sice je příliš krátká,ale to neva,je moc hezky napsaná ;-) Bezva povídka :3

4 kaja kaja | Web | 27. prosince 2014 v 15:55 | Reagovat

Ja sa vážne neviem rozhodnúť medzi poviedkou od Myred a Thalii. Obidve sa mi hrozne moc páčia,ale taj asi o trošičku viac sa mi páči tá od Thalii,takže hlasujem pre ňu :-)

5 Courtney Courtney | 27. prosince 2014 v 16:17 | Reagovat

[1]:

[4]: Jééj :D ani si neviete predstaviť ako Vám ďakujem :3 ja som si myslela že poviedky rozhodne písať neviem :D

6 Courtney Courtney | 27. prosince 2014 v 17:06 | Reagovat

Tu básničku mi inak nezobrazuje :/ ale keďže sa mi páčila poviedka od Myred hlasujem za ňu ;)

7 lunar-dream lunar-dream | Web | 27. prosince 2014 v 18:04 | Reagovat

Dávám hlas povídce od Thalie

8 Kimmi Kimmi | Web | 27. prosince 2014 v 22:36 | Reagovat

Bohužel se mi taky básnička nezobrazuje, z těch dvo povídek bylo fakt těžké rozhodování, ale nakonec dávám hlas Myred :)

9 Karamelka Karamelka | Web | 28. prosince 2014 v 11:58 | Reagovat

také tu básničku nevidím... :-?

10 Beatricia Beatricia | Web | 29. prosince 2014 v 20:46 | Reagovat

Hlasuji pro Myred. :-)

11 Courtney Courtney | 30. prosince 2014 v 11:35 | Reagovat

[7]: Thx :3

12 Marky Marky | Web | 30. prosince 2014 v 12:27 | Reagovat

Myred :) Úžasně napsané

13 fakynn fakynn | Web | 31. prosince 2014 v 11:18 | Reagovat

Jednoznačně hlasuji pro Myred. :)

14 Am. Am. | Web | 31. prosince 2014 v 13:01 | Reagovat

Myred :3

15 Mrs.Tomlinson Mrs.Tomlinson | Web | 31. prosince 2014 v 17:59 | Reagovat

môj hlas má Myred :)

16 myred myred | Web | 31. prosince 2014 v 22:58 | Reagovat

[2]:

[3]:

[6]:

[8]:

[10]:

[12]:

[13]:

[14]:

[15]: Moc vám všem děkuju. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama